Nahrávka není tak hlasitá jako ostatní?

Normalizaci hlasitosti používáme k vyvážení tišších a hlasitějších skladeb a dosažení konzistentnějšího zážitku z poslechu u všech typů přehrávání, včetně bezeztrátové kvality.

Všechny nahrávky upravujeme na výchozí úroveň hlasitosti -14 dB LUFS, podle normy ITU 1770.

Tady je pár důvodů, proč může tvoje hudba znít více potichu než u jiných umělců nebo jinak, než očekáváš:

• Velmi dynamická nahrávka masterovaná na úroveň -14 dB LUFS bude mít úrovně špiček beze změn. Naproti tomu hlasitě masterovaná nahrávka (například na úroveň -6 dB LUFS) bude mít hlasitost sníženou. Obě nahrávky se budou přehrávat se stejně vnímanou úrovní hlasitosti, ale špičky dynamické nahrávky mohou ve srovnání působit hlasitěji.
• Při náhodném přehrávání alba nebo přepínání mezi nahrávkami z různých alb (například v playlistu) se místo normalizace na úrovni alba použije normalizace na úrovni nahrávky.
• Neslyšitelné vysoké frekvence v tvém mixu mohou způsobit, že algoritmus hlasitosti nadhodnotí vnímanou hlasitost, protože ITU 1770 nepoužívá filtr dolní propusti.
• Velmi hlasité mastery s absolutními špičkami nad -2 dB mohou během kódování způsobit zkreslení, které může zvýšit vnímanou hlasitost, ale nemusí nutně zlepšit kvalitu.
• V systémech nelineárního přehrávání (jako jsou reproduktory, které zvýrazňují určité frekvence) mohou nahrávky s větší energií v těchto zesílených pásmech znít hlasitěji.

Poznámka: Tohle chování se týká všech posluchačů bez ohledu na to, jestli poslouchají komprimovanou, nebo bezeztrátovou verzi tvojí nahrávky. Optimalizaci formátu řešíme interně, takže stačí dodat jen jeden stereo master ve vysoké kvalitě.